Život v azylovém domě je pro mnohé ženy i děti ještě horší zážitek než samotný zážitek s domácím násilím. Když už se v azylovém domě žena ocitne, je jistě žádoucí, aby si žena dokázala co nejdříve najít pro sebe a své dítě či dětinové důstojné bydlení. Není to rozhodně snadné. Často žena nepobírá od bývalého manžela žádné výživné, je buď na takzvané mateřské dovolené, nebo velmi často nezaměstnaná. Je odkázána na sociální dávky a to rozhodně není pro start do života optimální.
Jak začít znovu?Stává se, že se někdy dvě ženy v azylovém domě natolik sblíží, že se rozhodnou začít společně a pronajmou si byt. Nejedná se přitom o partnerství v lesbickém slova smyslu, ale o přátelství založené na zdravém pragmatismu. Uvědomme si, jaké ženy obvykle žijí v azylových domech. Jednak jsou to notorické obyvatelky, které v podstatě putují i s dětmi z jednoho azylového domu do druhého a vlastně ani nemají příliš velkou vůli svou situaci řešit, často se jedná o ženy problémové závislé na drogách či alkoholu, dále jsou to ženy velmi submisivní, které se staly obětí domácího násilí a nemají příliš mnoho odhodlání začít znovu a pak je zde několik silnějších ženských jedinců, kteří mají nesmírnou motivaci začít znovu.
Začít znovu ve společné domácnosti
Pokud začnou dvě takto odhodlané ženy žít ve společné domácnosti, je todalší smysluplný krok na jejich cestě k nezávislosti. Mohou si vzájemně nesmírně hodnotným způsobem vypomoci
- Platí společně nájem,což jim umožňuje vyjít s omezeným rozpočtem nebo dokonce něco málo ušetřit
- Mají zajištěno hlídání.Mohou si vzájemně hlídat děti, což jim umožňuje začlenit se do zaměstnaneckého procesu
- Obě znají stejný druh problémů,které jsou pro většinu lidí nepředstavitelné, díky čemuž si mohou být velkou oporou
- Ženy, které si prošly zkušeností azylových domů, obvyklenemají zázemí rodiny, toto je pro tyto ženy a hlavně jejich dětí určitou kompenzací neúplné rodiny